Nedostupné
Krátky popis:
Vědeckotechnický pokrok mění a dynamizuje způsob života lidí. Zvyšuje nároky na všechny naše psychické funkce, na naši odolnost vůči stresovým faktorům, na naši přizpůsobivost prudce se měnícím hmotným i sociálním životním podmínkám. Srovnejme jen pro ilustraci nároky, které na psychické funkce člověka klade řízení koňského potahu, parní lokomotivy či dnešního letadla. Naše nesnáze s psychickou zátěží se ještě umocňují s tím, jak v našem životě ubývá všestranné fyzické námahy, která nám po psychické zátěži usnadňuje návrat k rovnováze fyzických i psychických funkcí.
Adaptační schopnost člověka jak se zdá nestačí dynamice změn životnich podmínek, které člověk sám produkuje. Týká se to zejména naší emočně-vegetativní sféry, která je ve srovnání se sférou poznávací setrvačnější, méně přizpůsobivá. Nadměrné nároky na adaptační schopnost emočně-vegetativni sféry se zrcadlí nejen v negativních subjektivních stavech, ale i ve stále častěji se vyskytujících tělesných nesnázích a chorobách, které se rodí pod vlivem emočního stresu (např. hypertenze, alergie, vředová choroba).
Kniha poutavě vysvětluje vztahy mezi nejčastějšími zátěžovými vlivy, emočními reakcemi a chováním člověka, resp. jeho výkonnosti. Zvláštní pozornost je věnována výkonům za mimořádně obtížných podmínek, v nichž snadno dochází k destrukci nacvičených vzorců chovánív důsledku hyperaktivace, nadměrné motivace a emoční závislosti na výsledku činnosti v rizikových podmínkách (tréma, startovní horečka).
Autoři vyjadřují přesvědčeni, že podmínkách moderní průmyslově vyspělé společnosti bude stále narůstat počet těch profesí a jednotlivců, kteří mají problémy s udržováním duševní rovnováhy, tj. rovnováhy mezi kladnou a zápornou emočně-vegetativní sférou. Proto trpí citově negativním napětím, úzkostí, zbytečnými starostmi, nesnázemi se spaním, pocity nejistoty, neschopností plně rozvinout svůj výkonnostní potenciál.
Stresové situace narušují psychickou a fyzio-logickou rovnováhu člověka, avšak jeho přirozená schopnost její obnovy nefunguje tak spolehlivě a rychle, jak by fungovat měla. Nejde jen o nadměrně citlivé a zranitelné jednotlivce, ani jen o jednotlivce s neurotickými sklony. Nelze počitat ani s tím, že životní podmínky budou v dohledné době z duševně hygienického hlediska tak příznivé, že problémy s emoční rovnováhou přestanou být aktuální.
Je logické, že ve zcela nových, přírodě více a více vzdálených životních podmínkách nevystačíme se starými mechanismy udržování psychofyziologické rovnováhy. Nejde ovšem o náhradu přirozených vylaďovacich prostředků, jakými jsou spánek, zájmová činnost apod., prostředky umělými.
Umělý "kondenzovaný" odpočinek a jeho vliv na náladu a výkon je praktickým vyústěním předložené knihy. Autoregulační obnova výkonových dispozíc a vylaďování psychického stavu relativně nezávisle na vnějších vlivech představuje problematiku pro dnešního člověka mimořádně zajímavou a přitažlivou.
Kniha věnuje pozornost také problematice změn chování a vylaďování psychického stavu heteroregulačnimi hypnosugestivnimi prostředky. Hlavní důraz však klade na autoregulační metody, jejichž prostřednictvím člověk mění svůj vlastní psychofyziologický stav pomocí speciálně nacvičených psychologických operací. Z řady dnes existujících autoregulačnich metod jsou v knize podrobněji charakterizovány ty, které jsou teoreticky i prakticky nejdůležitější. Jde vesměs o metody relaxačního charakteru. Ve srovnání s nimi autoři zdůrazňuji efektivnost relaxačně-aktivační autoregulační metody (RAM). V průběhu relaxačně-aktivačního autoregulačního zásahu probíhají výrazné, pro objektivní kontrolu nácviku velmi důležité vegetativní změny, jejichž dynamika charakterizuje dobrý nebo špatný průběh cvičení. Jde např. o změny tepové frekvence, elektrického odporu kůže a krevního tlaku. Dobrý průběh autoregulačního cvičení charakterizuji i některé přetrvávající hormonální změny.
Pro cvičence jsou nejdůležitější změny psychického stavu a výkonu, které asi půlhodina věnovaná cvičení přináší: rozplyne se pocit negativního napětí a úzkosti, zvyšuje se odolnost vůči stresu, ztrácí se pocit únavy a vzniká pocit svěžesti, zotavení a dobré nálady. Zlepšuje se schopnost koncentrace pozornosti, zlepšují se vnitřní podmínky pro tvůrčí činnost a výkon se stává spolehlivějším, zmenšuje se pocit namáhavosti práce a roste výkon i chuť k překonávání překážek atd.
Kniha je přínosem z hlediska experimentálniho a teoretického, ale zároveň je to práce, která je cenným příspěvkem pro řešeni řady praktických životních problémů většiny lidí. Navíc se tato práce dobře čte i bez předchozí psychologické průpravy.
