TOPIKY

Krátky popis:

ARISTOTELES TOPIKY - Přeložil dr. Antonin Kříž, upravil a k vydání připravil prom. fil. Milan Mráz
Úvodní studii napsal a poznámkovým komentářem opatřil doc. dr. Karel Berka, CSc.

První svazek Organa, souboru Aristotelových logických spisů, nazvaný Kategorie, byl věnován zkoumání kategorii, nejvyšších rodových pojmů, které již nelze podřadit žádnému vyššímu rodu. Ve druhém svazku, nazvaném O vyjadřování, podává Aristoteles nauku o subjekt-predikátovém kategorickém soudu a rozbor jazykového vyjadřování. Ve třetím svazku, v tzv. Prvních analytikách, vrcholí Aristotelovy výklady logiky naukou o úsudku. Čtvrtý svazek, tzv. Druhé analytiky, obsahuje úvahy o vědeckém důkazu a o deduktivní výstavbě vědy.
Nyní se dostává do rukou čtenáře pátý, předposlední svazek Organa, Topiky, který je jeho nejobsáhlejší částí (má 8 knih). Topiky obsahují jádro Aristotelovy dialektiky v její nejstarší podobě. Protože Aristotelův učitel Platón nikdy dialektiku vědecky nerozpracoval, snaží se Aristoteles vyplnit tuto mezeru ve druhé až sedmé knize Topik. Tyto knihy mají sloužit jako metodický návod, jak dialekticky zkoumat podstatu věcí stanovením příslušných definic. Když se Aristoteles počal zbavovat filosofického vlivu Platónova, vystupoval u něho mnohem vice do popředí dialogický aspekt platónské dialektiky a Aristoteles začíná navazovat na Platónův ideál matematizace vědy a filosofie, přičemž se kategorický sylogismus stává u něho obecným nástrojem jakéhokoli usuzování, tedy i dialektického.
Pokud jde o sám název díla, je odvozen od řec. slova „topos", (t.j. „místo"). Bývá vykládán různě, ale převládá mínění, že Topiky jsou vlastně souhrnem určitých obecných pravidel, popř. obecných hledisek či obecných vět. Jejich funkce tkví v tom, že shrnují určité logické postupy, metodologické návody nebo i zcela praktické postupy, jak stanovit povahu predikace v subjekt-predikátovém kategorickém soudu, jak uskutečňovat výběr premis v dialektické argumentaci a jak vést a usměrňovat vůbec takovou argumentaci.
Dialektika sama není v Aristotelově pojetí chápána jako určitá vědecká soustava, neboť nemá ani přesně vymezený předmět zkoumání, ani se neopírá o nějaké specifické axiómy, nýbrž je spíše univerzální metodou invence, která nám pomáhá řešit sporné problémy, objevovat výchozí premisy a nepřímo zdůvodňovat platnost axiómů filosofie i odborných věd. Dialektika jakožto metoda invence vede k „počátkům", kdežto logika směřuje od nich. Podle Aristotela nestojí tedy dialektika a logika proti sobě, nýbrž obě se navzájem organicky doplňují. Třebaže se vývojová linie antické dialektiky od Sókrata a Platóna k Aristotelovi podstatně odlišuje od hlavní vývojové linie, směřující k Hegelovi a materialistické dialektice, je specifická koncepce dialektiky v Aristotelových Topikách zajímavá a cenná z hlediska pojetí a funkce dialektiky v marxisticko-leninské filosofii.
*-*

Kniha Topiky od gréckeho filozofa Aristotela, vydaná nakladateľstvom Academia v Prahe v roku 1975, je jedným zo základných diel svetovej filozofickej tradície. Toto české vydanie vyšlo v prestížnej edícii Filosofická knihovna pod záštitou Československej akadémie vied (ČSAV) a predstavuje 1. vydanie tohto prekladu. Ide o mimoriadne dôležitý akademický čin vtedajšej československej klasickej filozofie.
Kniha Topiky tvorí 5. (predposlednú) časť Aristotelovho monumentálneho logického súboru známeho pod názvom Organon (Nástroj). Ide o vôbec najrozsiahlejší logický spis tohto antického mysliteľa. Zatrieďuje sa nasledovne:
Kategórie
O vyjadrovaní
Prvé analytiky
Druhé analytiky
Topiky
O sofistických dôkazoch

Kniha pozostáva z ôsmich kníh a obsahuje kompletné jadro Aristotelovej dialektiky a teórie argumentácie. Na rozdiel od Analytík, ktoré sa zaoberajú prísnou vedeckou logikou a neochvejnými dôkazmi, Topiky sú praktickým návodom na vedenie debaty a diskusie. Vychádzajú z premís, ktoré nie sú absolútne isté, ale sú všeobecne uznávané, pravdepodobné alebo akceptované väčšinou ľudí (tzv. endoxa). Názov knihy pochádza z gréckeho slova topos (miesto/množné číslo topoi). Aristoteles tu predostiera súbor ustálených hľadísk, argumentačných schém, figúr a „miest“, z ktorých môže rečník alebo filozof čerpať pri obhajobe svojho tvrdenia alebo pri vyvracaní názoru oponenta. Druhá až siedma kniha slúžia ako metodický aparát, ako prostredníctvom správnych definícií a rozborov skúmať samotnú podstatu vecí v dialektickom dialógu.

Vydavateľstvo Academia pripravilo toto vydanie s mimoriadnou odbornou starostlivosťou. Text z gréckeho originálu preložil legendárny český prekladateľ antickej filozofie Antonín Kříž (1889 – 1965). Vyšlo to však až desať rokov po jeho smrti. Preklad pre tlač podrobne upravil a pripravil popredný český filozof a komeniológ Milan Mráz (1939 – 2010). Kniha je cenená najmä pre svoju úvodnú štúdiu s názvom Aristotelovo pojetí dialektiky a rozsiahly poznámkový komentár, ktorý vypracoval významný logik a metodológ vedy docent Karel Berka (1923 – 2004). Kniha vyšla v pôvodnej brožovanej väzbe s papierovým prebalom (ktorý navrhol Miloslav Fulín) a bola vytlačená v náklade 5 000 výtlačkov.
Základy, ktoré Aristoteles v Topikách položil, sa stali absolútnym pilierom stredovekej scholastiky a univerzitných disputácií. V dodnes používanej právnickej logike a argumentácii sa využívajú postupy (ako argumenty a contrario alebo a fortiori), ktoré majú priamy pôvod práve v Aristotelovom hľadaní argumentačných topov.
(ai)