BYZANTSKÁ VZDĚLANOST

Krátky popis:

Kultura křesťanského středověku se dělila na dvě podstatně rozdílné oblasti —latinský Západ a řeckoslovanský Východ, jehož duchovní a politické centrum dlouho představovala byzantská ... říše. S výjimkou krátké epizody misie soluňských bratří zůstávaly naše země pevně zapojeny do sféry západní, ale zájem o dění na Východě u nás nikdy neutuchal: vzpomeňme jen husitství, o jehož stycích s Byzancí se i v této knize dočteme mnoho zajímavého. Se vzestupem významu Ruska, kulturního a náboženského dědice Byzance, pozornost odkazu východní kultury se stále stupňuje, neboť v ní objevujeme jeden z klíčů pochopení současnosti. Proto práce přední české byzantoložky se jeví přes svůj historický námět tak aktuální. Autorka se zaměřila na tu složku byzantské kultury, která je spjata s písmem — tedy na školství, beletrii, vědu, filozofii a teologii. Průběžně sleduje vývoj těchto oblastí duchovního života od vzniku byzantské říše až do jejího pádu roku 1453 a zároveň jej zasazuje i do širších souvislostí dějin politických. Svůj výklad prokládá též rozsáhlými ukázkami z byzantské literární tvorby, jež pro naši veřejnost zůstává dosud většinou nepřístupná. Kniha, určená odborníkům i širší čtenářské obci, poskytuje hluboce poučený obraz dramatického průběhu kulturních dějin přímé dědičky antického světa. Zájemci se dostane nejen bohatého poučení o světě tak významném a přece u nás nedostatečně známém, ale i silného zážitku.

Přední česká byzantoložka PhDr. Růžena Dostálová, CSc., se narodila 22. dubna 1924 v Bratislavě; zde také prožila dětství. V r. 1935 vstoupila na Akademické gymnázium v Praze, kde r. 1943 maturovala. Ve zbývajících letech druhé světové války pracovala v továrně Aero Vysočany. V letech 1945—9 studovala klasickou filologii na filozofické fakultě UK v Praze. Po studiích pracovala v Epigrafické komisi České akademie věd a umění, po jejím zrušení v Ústředním ústavu geologickém jako dokumentátorka a od 1. ledna 1953 v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV. Doktorát filozofie získala v r. 1952, kandidaturu filologických věd v r. 1959. V Kabinetu zastávala do r. 1985 funkci vědecké tajemnice, od r. 1982 též funkci vedoucí byzantologického oddělení. Od r. 1987 působí rovněž jako předsedkyně Čs. byzantologického komitétu. Do r. 1985 byla i výkonnou redaktorkou Listů filologických a členkou redakční rady časopisu Byzantinoslavica. Zároveň přednáší novořecký jazyk a literaturu na FFUK.

Ve své vědecké práci se zabývala především helenistickým a byzantským románem, pozdně antickou epikou, antickou teorií překladu, problémy přechodu od antiky ke středověku a dalšími tématy nejčastěji kulturně historického rázu. Zvláště se věnuje studiu vztahů řecko--českých, především životu a dílu myslitele 16. století Jakuba Palaeologa. Přeložila do češtiny řadu děl antické, byzantské i novořecké literatury (Julián Apostata, Michael Psellos, Anna Komnéna ad. ). Je spoluautorkou odeonského slovníku řeckých spisovatelů. Kniha Byzantská vzdělanost představuje souhrn výtěžků její celoživotní práce.