ČERNÁ TLUPA

Krátky popis:

Egon Hostovský (nar. 1908) je jednou z nejvýraznějších postav novodobé české prózy. Přes počáteční díla, inspirovaná expresionismem, zintensivňuje psychologický román do takové hloubky, ve které je schopen zachycovat především onu rozpolcenou a rozvrácenou podobu člověka, zmítaného problematikou moderní doby. Nepřímo je tu patrný vliv literární psychoanalysy ale daleko před ním i Dostojevského, která nuancuje a zjemňuje básnickou cestu do hlubin lidské duše, odhalujíc v ní stále nové a dosud neznámé oblasti. Nejvlastnějším životním prožitkem, který se pak stává vedoucím motivem Hostovského románů, je však stále se opakující motiv problematiky židovské, věčného ahasverství bludných a nezakořeněných společenských typů. Na tuto svou nejtypičtější thematiku která se nepřímo promítá i do děl s thematem jiným naráží Hostovský už v románě Ghetto u nich (28) a plně ji rozvíjí v Domu bez pána (37). Tady je už patrný Hostovského vývoj od analyticky postavené prózy k románu, v němž zdůrazněný moment mravního úsilí překonává lidské sobectví, samotu člověka i depersonalisující rozvrat a navozuje kladné řešení. Světy dětství, puberty a mládí, citlivé na všechny vnější nárazy, horečně se rozvíjející a plné vnitřních zvratů a krisí, jsou nejbližší Hostovského thematice. Z nich čerpá hned Stezka podél cesty (28), Danajský dar (30) s problémem generace zasažené válkou, jedna z nejpozoruhodnějších Hostovského prací Černá tlupa (33) a konečně i Žhář (35).
Ve válečných, v emigraci psaných románech, které založily Hostovského jméno jako světového spisovatele, dostává jeho thematika rozbitého člověka, hledajícího nový vztah k světu, proměňovanému válkou, přesný společenský půdorys. Od ideově nejsilnějšího románu Sedmkrát v hlavní úloze, přes Úkryt, Listy z vyhnanství až k románu Cizinec hledá byt vytváří Hostovský jedny z nejpozoruhodnějších a nejsilnějších próz této doby. K vydání je připravena jeho sbírka novel, nazvaná Osamělí buřiči, která patří k nejlepším prózám celého jeho díla.
*-*

Konfrontace snu a skutečnosti, dětství a dospělosti. Mladý hrdina přenáší své pohádkové představy do válečného světa. Postupně kolem sebe soustředí skupinu podobně smýšlejících lidí.
-d-