KŘÍŽOVÁ CESTA I.

Krátky popis:

Křížová cesta je dílo širokého historického rozsahu. Zobrazuje ohromné sociálni přesuny, které se staly v Rusku, otřeseném válkou a revolucí. Doba děje první části této trilogie jsou předválečná léta, léta světové války od roku 1917 až těsně do Říjnové socialistické revoluce. Události druhé části trilogie se rozvíjejí v bouřlivé době občanské války a intervence. Osobní život dvou sester, Káti a Dáši, první láska obou, svět jejich domácích zájmů, radostí a žalů tvoří základ námětové osnovy románu Sestry. Avšak již první část trilogie daleko překročuje rámec rodinného a sociálního románu. Dašina láska k inženýru Těleginovi, nezdařilý rodinný život Kátin, její láska k důstojníkovi Roščinovi je nakreslena na širokém společensko-politickém pozadí. Toto pozadí na některých místech nabývá zvláštního významu jako typické zobrazení základních faktů a událostí určité historické epochy. Spisovatel zřetelné formuluje a řeší mnoho aktuálních, vzrušujících otázek, které souvisí s historií jeho vlasti a národa. Problematika Ruska si pomalu dobývá v románě významného místa. Rodinný román přerůstá v mohutnou epopej o heroickém ruském národě a jeho nejlepších představitelích. Silou umělce-realisty ukázal Tolstoj rozklad ruské buržoasní společnosti před válkou a před revolucí, prohnilost dekadentství, od něhož vede přímá cesta k reakci, tmářství, bezideovosti vyžívajícího se buržoasního umění. Avšak od tohoto světa pokrytectví, nechutnosti a podvodu se ostře odlišují postavy Tělegina, oblíbeného hrdiny Alexeje Tolstého, a dvou okouzlujících ruských žen — Káti a Dáši. Přísná mravní čestnost, vyhraněnost a čistota, zroucí láska k životu, jsou charakteristické rysy těchto lidí. Obklopující je lež se jich nedotýká, nešpiní je. I láska Dáši a Tělegina je stejně čistá, čestná a přímá jako oni sami. Tito dva hrdinové, kteří připomínají Levina a Kitty z „Anny Kareniny“, milují „čistě, svěže a radostně“. Zářivý, slunečný den na Volze a oslnivě bílý parník, na jehož palubě se Daša a Tělegin setkávají, symbolisují jasné štěstí těchto dvou lidí.
„Tehdy se zdálo, že tato zářící cesta — široká, pomalu se vinoucí řeka — vede ke štěstí: tento vodní prostor a parník „Fedor Dostojevskij“, spolu s Dášou a Těleginem se vlijí do modrého, nekonečného moře světla a radosti — štěstí.“
Ve snaze o isolování světa od lži a nechutnosti, od hrůz krvavých jatek, Tělegin touží udržet svoje štěstí bez skvrn. Ilusornost těchto snů svého hrdiny ukazuje A. N. Tostoj v druhé části trilogie.