VZPOURA DAVŮ

Krátky popis:

José Ortega y Gasset, nejvýznačnější španělský filosof, sociolog a esejista, proslulý zvláště svou údajně „reakčně elitářskou“ koncepcí společnosti, se narodil v Madridu, 9. května 1883.

V letech 1898-1902 studoval na fakultě filosofie a literatury madridské univerzity a roku 1904 dosáhl doktorátu. V roce 1905 odešel studovat do Německa, kde působil na univerzitách v Lipsku, Berlíně a předeším v Marburgu -jako žák proslulého koryfeje marburgské školy, novokantovce Herrmanna Cohena. Roku 1910 byl Ortega jmenován profesorem metafyziky na univerzitě v Madridu a působil na ní až do roku 1936.

Na publicistickou dráhu vstoupil ve svých devatenácti letech. Publikoval především prostřednictvím novin a časopisů, jeho přednášky a veřejné působení měly velký vliv na společenský život v celém Španělsku. V roce 1923 založil nakladatelství „Revista de Ocidente“, jehož prostřednictvím se Španělé mohli seznámit se základními pracemi nejvýznamnějších evropských filosofů té doby. Toto nakladatelství Ortega řídil a též v něm i publikoval až do roku 1936. Založil i vlastní filosofickou „madridskou školu“.

Po vypuknutí občanské války v roce 1936 odešel do zahraničí -pobýval ve Francii, Holandsku, Argentině a Portugalsku - v roce 1945 se vrátil do Španělska, ne však natrvalo, dočasné působení zde střídal s pobytem v Německu. Doba jeho zahraničního působení znamená i vznik jeho nejvýznamnějších děl, která byla přeložena do mnoha světových jazyků.

K jeho základním pracem mimo Vzpouru davů patří: Meditaciones del Quijote (Meditace o Quijotovi, 1914), osmisvazkový El Espectador (Divák, 1916 až 1934), dílo, které bylo předobrazem Vzpoury davů -Espaňa invertebrada (Španělsko bez páteře, 1921), El tiema de nuestro tiempo (1923, vyšlo česky v roce 1969 jako Úkol naší doby), La deshumanización del arte e ideas sobre la novela (Dehumanizace umění a idea románu, 1925), Kant (1924-1929), Meditación de la técnica (Úvahy o technice, 1939), Estudios sobre el amor (Studie o lásce, 1941), El hombre y la gente (Člověk a lidé), přednášky z roku 1929 Qué es filosofía? (Co je filosofie? ), velmi významné a obsáhlé dílo La idea de principio en Leibniz y la evolúción de la teória deductiva (Leibnizovo pojetí principu a evoluce deduktivní teorie) a Ortegovy zřejmě nejdůležitější prácé Idea del teatro (Idea divadla) a Meditación del pueblo joven (Meditace o mladých národech).

V roce 1948 založil v Madridu společně s Juliánem Maríasem Institute de Humanidades, jehož posláním mělo být organizování rozsáhlých seminářů na aktuální témata. Jeho velice plodný život se uzavřel 18. 10. 1955 v Madridu. Ortegův pohřeb se stal masovou protifrankistickou demonstrací za ideály liberální demokracie, které Ortega celý život hájil.