KNIHA O FAUSTOVI

Krátky popis:

Faust; křestním jménem Jiří nebo Jindřich nebo Johannes, doktor všeho umění a všech věd, vstoupivší do spolku s ďáblem, aby získal znovu mladost, slávu, moc, klíč ke všemu poznání i jiné dary života, propadnuvší nakonec peklu, nebo vzdor všem nepravostem přece jen zachráněný pro nebesa, a tak dále a tak podobně. Natolik mnohotvárné jsou osudy jednoho jediného hrdiny; svědčí o nejistotě, pokud jde o historickou doložitelnost proslulé postavy. Nejprve se doktor Faust objevoval na tomto světě v podobě báchorečného kouzelníka, nečistého kejklíře, magistra okultních věd, svůdce nevinných panen a člověka spřízněného s čarodějnicemi; takto si ho vytvořilo lidové podání. Brzy se dostal do knížek lidového čtení, do jarmarečních písniček, do loutkových her. To už byl tento hříšník natolik slavný, že se ocitl i ve vážné literatuře. Čelný alžbětinský dramatik Christopher Marlowe o něm napsal poutavé drama; pak se do stejného tématu pustil německý osvícenský literát Gotthold Ephraim Lessing, pak mladí tvůrci Sturm und Drangu... Pro Johanna Wolfganga Goetha se faustovské téma stalo celoživotním úkolem, neodbytnou myšlenkou, ba posedlostí. Psal své drama s přestávkami téměř do posledního vydechnutí. Goethův literární výkon, v dějinách umění srovnávaný s takovými činy, jako jsou Michelangelovy fresky v Sixtinské kapli nebo Devátá symfonie Beethovenova, povýšilo postavu doktora Fausta na symbol člověka toužícího zbádat a odhalit všechno dosud nepoznané, na symbol titánského boje lidstva o existenci hodnou jeho nejpodstatnější podstaty. Proto i když bývá Goethovo dílo o Faustovi nazýváno absolutním, nesouměřitelným výtvorem, pouštějí se v zápas se stejným tématem nové a nové generace spisovatelů, hudebníků, dramatiků, malířů. Faustovský boj o poznání lidského v člověku a přirozeného v přírodě přece dosud nestanul u cíle; ačkoliv má za sebou už dlouhou historii. Právě o ní vypráví tato kniha.
*-*

Významný ediční počin Mladé fronty: komplexní zpracování faustovského mýtu v celé jeho historické šíři. Pojednání o tom, jak vznikla pověst o doktoru Faustovi, kdy a za jakých okolností se zrodil mýtus, rozsáhlá kapitola Literární Faust přináší už informace a ukázky ze zpracování tématu Marlowem, Leasingem a dalšími, jádrem je samozřejmě `nesouměřitelný výtvor` - Goethovo zpracování, jeho interpretace a běh světem. Knihu uzavírá studie Osudy mýtu po Goethovi.
Kniha je bohatě ilustrovaná vloženými grafikami Oldřicha Kulhánka, ilustrace v textu vytvořil Jiří Běhounek. Formální zpracování knihy je na výši jejího obsahu.
-wallstreet.sk-

Unikátna literárno-vedná monografia Kniha o Faustovi s podtitulom „jak vznikla pověst o tomto mudrcovi, taškáři, kouzelníkovi a učenci, jak pronikla do literatury i na jeviště a proč se znovu a znovu rodí“ vyšla v roku 1982 v pražskom nakladateľstve Mladá fronta. Kniha má atypický, monumentálny veľký štyrkový formát (30 cm) a rozsah 198 strán. Vyšla v celoplátenej pevnej väzbe s ilustrovaným papierovým prebalom. Výnimočnú umeleckú hodnotu dielu dodávajú textové ilustrácie Jiřího Běhounka a predovšetkým vložené celostránkové grafiky od jedného z najvýznamnejších českých povojnových umelcov Oldřicha Kulhánka.

Najvýznamnejším zákulisným príbehom knihy je prítomnosť ilustrácií Oldřicha Kulhánka (autor neskorších českých bankoviek). Kulhánek bol v roku 1971 komunistickým režimom zatknutý a väznený kvôli svojim grafikám z rokov 1968–1970, ktoré cenzúra označila za hanobenie predstaviteľov socialistických krajín (na grafikách deformoval tvár Stalina). Dostal prísny zákaz vystavovať a pracovať pre oficiálne periodiká. To, že v roku 1982 mohol takto masívne ilustrovať faustovskú knihu pre mládežnícke nakladateľstvo Mladá fronta, bol obrovský edičný risk a tichý triumf liberálnejších redaktorov nad cenzúrnym aparátom. Kulhánkov temný, detailný anatomický štýl dal knihe neopakovateľnú, priam magickú atmosféru.

Zostava autorov tejto knihy je ukážkovým príkladom toho, ako vtedajšia československá inteligencia "prežívala" v ústraní. Legendárna literárna vedkyňa Růžena Grebeníčková (držiteľka Ceny Herdera) bola po roku 1968 vyhodená z Ústavu pre českú literatúru ČSAV a mala obmedzené možnosti publikovania. Hlavný zostavovateľ Jindřich Pokorný, brilantný prekladateľ z nemčiny a francúzštiny, musel počas najtvrdšej normalizácie pracovať v robotníckych profesiách (ako betonár či stavebný robotník), kým mohol opäť čiastočne publikovať pod cudzími menami či v takýchto kolektívnych zborníkoch.

Kniha bola vo svojej dobe absolútnym zjavením. Nešlo o bežný prepis Goethovho Fausta. Autori podrobne rozobrali reálny historický predobraz – potulného astrológa a alchymistu Georga Fausta (cca 1480–1541), rozanalyzovali staré nemecké knižky ľudového čítania zo 16. storočia, divadelné hry Christophera Marlowa, bábkové divadlo, až po filozofický presah mýtu po Goethovi. V čase totalitného materializmu kniha otvárala témy okultizmu, mágie, túžby po absolútnom poznaní a paktu s diablom.
(ai)