BOŽSKÁ KOMEDIE

Krátky popis:

Božská komedie (v originále La Divina Commedia) je rozsáhlé literární dílo italského básníka Danta Alighieriho, jedno z nejvýznamnějších děl světové literatury vůbec. Vzniklo pravděpodobně mezi lety 1307 – 1321. V Božské komedii samotné Dante uvádí, že se děj odehrává o Velikonocích roku 1300. Název „Božská komedie“ nemá nic společného s Bohem jako takovým; Dante sám své dílo nazýval pouze „Komedie“, čímž tehdy mínil příběh s dobrým koncem. Přízvisko „Božská“ pochází od komentátora a velkého obdivovatele Dantova díla Giovanniho Boccaccia, a je myšleno ve smyslu „skvělá, fantastická“.
Dílo je složeno z těchto tří částí (data dokončení nelze vždy považovat za zcela jistá, Božská komedie zřejmě vznikala již od roku 1304): Peklo (Inferno 1307–1308), Očistec (Purgatorio 1308–1312), Ráj (Paradiso 1316–1321), publikována pravděpodobně po autorově smrti.
Každá část je rozdělena do 33 zpěvů, pouze Peklo má zpěvů 34, první zpěv (tzv. předzpěv) byl zřejmě původně zamýšlen jako úvodní, ale bývá tradičně řazen do Pekla.
Dílo je psáno formou tercín, což je forma, kterou Dante vytvořil pro toto dílo. Božská komedie obsahuje 4611 těchto tercín, k tomu je nutno připojit ještě 200 rýmovaných veršů, které jsou vždy po jednom na začátku a na konci každého zpěvu, celkem má tedy Komedie 14 233 veršů.
Tercíny jsou psány v pětistopých jambických verších, kdy schéma rýmu označujeme jako aba, bcb, cdc, ded, … xyx, yzy.
Hlavní postavou je sám autor, který se dostal vlastní vinou do potíží. Těch si v nebi všimla Beatrice Portinari (Dantova ideální žena, jím v minulosti milovaná), která mu na pomoc poslala básníka Vergilia, aby Danta provedl Peklem a Očistcem. Po cestě se setkává se slavnými osobnostmi minulosti a osobnostmi ze svého vlastního života. Dantovo jméno se však v Božské komedii objevuje jen jednou: v XXX. zpěvu Očistce, když Danta musí opustit Vergilius, neboť jako pohan nesmí vstoupit do Ráje („Dante, že Vergil pryč se odebírá, ty neplač proto, neplač proto v žalu…“). Rájem ho provází sama Beatrice, jím v minulosti milovaná žena (Beatrice Portinari), která bývá vykládána jako symbol krásy, dokonalosti, církve, teologie či filozofie. V díle je obecně mnoho různých symbolů, které mohou být různě vykládány.
-d-

Prvé vydanie monumentálneho alegorického eposu Božská komedie (v talianskom origináli La Divina Commedia) pod hlavičkou Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (SNKLHU) vyšlo v Prahe v roku 1958. Kniha bola zaradená ako 41. zväzok elitnej edície Nesmrtelní. Ide o masívny encyklopedický zväzok s presným rozsahom 670 strán textu. Vyšla v celoplátenej pevnej väzbe s papierovým prebalom. Legendárny preklad do češtiny vyhotovil Otto František Babler, rozsiahly odborný komentár a doslov napísal teatrológ Jaroslav Pokorný a text sprevádzajú unikátne ilustrácie renesančného majstra Sandra Botticelliho. Pôvodný celoštátny náklad činil presne 15 000 výtlačkov.

Hoci je na obálke ako jediný prekladateľ uvedený olomoucký knihovník a polyglot O. F. Babler, v skutočnosti išlo o utajované spoluautorstvo dvoch prekladateľských géniov. Babler na preklade úzko spolupracoval s jedným z najväčších českých katolíckych básnikov Janom Zahradníčkom. Zahradníček bol však v 50. rokoch v rámci vykonštruovaných stalinských procesov s katolíckou inteligenciou odsúdený na 13 rokov natvrdo a väznený v brutálnych podmienkach na Mírove a v Leopoldove. Babler potajomky posielal koncepty prekladu do väzenia, kde ich Zahradníček tajne cizeloval a prepisoval do geniálnej básnickej podoby. Keďže meno politického väzňa na obálke v roku 1958 vyjsť nesmelo, Babler vzal celé autorstvo na seba, čím knihu zachránil pred zničením cenzúrou.
Vydanie stredovekej katolíckej vízie Pekla, Očistca a Raja v štátnom nakladateľstve v roku 1958 bolo pre režim ideologickým problémom. Aby mohol epos plný pápežov, svätcov a kresťanskej teológie prejsť cez cenzorov, Jaroslav Pokorný musel napísať rozsiahly doslov, v ktorom Danteho účelovo interpretoval nie ako náboženského mysliteľa, ale ako "pokrokového kritika vtedajšieho skorumpovaného feudalizmu a cirkvi", čo vtedajšej marxistickej estetike stačilo ako ospravedlnenie.
Unikátom tohto zväzku je zaradenie ilustrácií od Sandra Botticelliho. Botticelli koncom 15. storočia vytvoril na objednávku Lorenza di Pierfrancesco de' Medici sériu 92 detailných pergamenových kresieb k Dantovi. Tieto kresby sa na stáročia stratili a boli znovu objavené a čiastočne skompletizované až koncom 19. storočia, pričom ich časť dodnes stráži Vatikánska apoštolská knižnica. SNKLHU prinieslo v roku 1958 československým čitateľom jednu z prvých kvalitných polygrafických reprodukcií týchto tajuplných renesančných skíc.
-ai-