MIPAM

Krátky popis:

ALEXANDRA DAVID-NEELOVÁ (1868-1969) byla ve své době jedním z největších odborníků v oblasti tibetského, ale i indického, čínského a japonského náboženství a mystiky a často přednášela ve vědeckých společnostech. S jihovýchodní Asii se seznámila již ve svých pětadvaceti letech na úspěšném turné, jako oslavovaná hvězda v hanojské opeře. Později studovala tibetanistiku, stala se buddhistkou a na svých četných cestách do Asie shromáždila jedinečný materiál. Podnětem k soustavnější práci spisovatelské byl ohlas, s jakým se setkala její prvotina Pařížančina cesta do Lhasy (1927): působivě v ní líčí své dojmy první ženy, jež v přestrojeni pronikla do posvátného města. V dalších letech vydala řadu děl, ve kterých spojuje rozsáhlé odborné znalosti s tím, co sama zažila anebo slyšela vyprávět od různých mistrů magie, poustevníků, mnichů a lamů (Tibetšti mystikové a kouzelnici, V zemi lupičů-gentlemanú, Buddhismus, Milostná a černá magie. Pod bouřnými mračny, Lamaistické iniciace. Na barbarském západě širé Číny aj.). Se svým adoptivním synem LAMOU JONGDANEM (zemřel 1955) sepsala kromě Mipama, lamy s Paterou moudrosti, jímavého příběhu o bolestném hledání pozemské lásky, i román Gesar z Lingu, tibetský hrdina.

JAROMÍR SKŘIVÁNEK (1923) vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze. Působí v asijském výboru Česko-slovenské společnosti pro mezinárodní styky a absolvoval řadu studijních pobytů v asijských i evropských zemích. Jako člen Svazu českých výtvarných umělců se účastní kolektivních výstav; sám jich v Československu uskutečnil sedmadvacet. Vystavoval samostatně v Indii, na Srí Lance, ve Švédsku i ve Velké Británii, jeho obrazy jsou zastoupeny v zahraničních galeriích. Vydal cestopis Za krásami Indie, je autorem ilustrací k Mahábháraté, Buddhistickým pohádkám, Bhagavadgitě a k souboru vlastní poezie Strom života. Se stále živým poselstvím Bhagavadgíty se Skřivánek seznámil již jako šestnáctiletý, tehdy si její první kapitoly kaligraficky přepsal, ilustroval a nechal svázat. Spolu s upanišádami měla Bhagavadgita na něho inspirující, formotvorný vliv. V mlčenlivé mluvě jeho obrazů lze nalézt jak zamyšleni nad paralelami materiálních a duchovních dějů, tak jejich citové prožití. Jsou ztvárněním vizuálních představ, jež vycházejí z podoby předmětných tvarů a vědomě jsou pak od nich abstrahovány. Prožitek bujné vegetace a ohlasy dávných mýtů zrodily v díle Jaromíra Skřivánka vizi nové krásy; zrcadlí se v ní podstata bytí, jež vyzařuje z člověka i z koloběhu živé přírody.
*-*

Kniha popisuje příhody chlapce Mipama. Jeho lásku k přítelkyni z dětství, honbu za bohatstvím, jež mu má umožnit sňatek s ní, ale také jeho myšlenky a úvahy ovlivněné prostředím v němž se ocitá. Jeho cesta je hledáním země, kde všichni žijí v přátelství. Když pochopí, že tato šťastná země neexistuje, umíní si, že bude pomáhat těm, kdo se ji snaží vytvořit. Román o Tibetu a jeho životě, dílo dvou autorů, učeného tibetského lámy a francouzské spisovatelky, cestovatelky a tibetanistky. Vyprávění uvádí nejen do tibetské reality, ale i do tibetské mytologie: seznamuje s prací prostého rolníka, poznáváme tibetské mnohoženství a mnohomužství, život na dvoře tibetského knížete, v čínském pohraničním městě a nakonec i život tibetských klášterů; prostředkuje se nám též mytologický pohled na život, jak jej vidí tibetský člověk.
-d-

Tento príbeh, čerpajúci zo starých tibetských ľudových rozprávok, má psychologickú hĺbku westernového románu. Je to ľúbostný príbeh utkaný okolo hľadania nezvestnej reinkarnácie veľkého lámu. Počas cesty zazrieme ľudí, ktorých spiritualita je rovnako vznešená ako Himaláje. Nechýba ani humor, keď sa hrdina stretne s ohromujúcou skupinou kresťanských misionárov. V zobrazení čínskej kultúry a čínskych obchodníkov z Tibetu je naznačený tragický osud krajiny.
-g-