PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA

Krátky popis:

Tolik slov už bylo právem napsáno o moudrém a laskavém humanismu prozaických knih Bohumila Hrabala (nar. 1914), nejčtenějšího a bezpochyby i nejnárodnějšího českého spisovatele posledního čtvrtstoleti, a přitom také jeho tvorbu poznamenal nepochopitelný paradox kulturní historie, totiž skutečnost, že právě ty nejhumanističtější a nejmoudřejší Hrabalovy knižky se ke čtenáří takříkajic prodírají se značným zpožděním. Týká se to i jedinečného textu Příliš hlučná samota (napsaného již roku 1976): nejprve vyšel v Polsku, Francii, Itálii a NSR, další cizojazyčná vydání se připravují, ale teprve nyní, s třináctiletým prodlením, mohou i domáci milovníci literatury číst tento zralý skvost Hrabalova vypravěčského umění, autorovu perlivou a zároveň sošnou češtinu "hlučné samoty". Spisovatelovo dílo je založeno na nostalgickém modelování světa je ho mládí, citelně korigovaného hierarchiemi následujících desetiletí a také Příliš hlučná samota je předevšim retrospektivním portrétem typické postavy autorovy generace, samorostlého a samotářského hloubavce Haňti, zaměstnaného snad odmalička v pražské sběrně starého papíru. Zde, na sociálním a politickém dnu společnosti, si hrdina tváří v tvář historickým posunům ve vědomí duchovních a kulturních hodnot osvojil svobodomyslnou vítální filozofii, stejně vydatně křtěnou myšlenkami Lao-c'e, Kanta, Nietzscheho či Camuse jako skrápěnou mokem z libeňských hospůdek. Než čas kvapí a kvílí, a v názorech starého Hañti se ukládá poznání, že léta a lidé nebývají humánní a že mnoho z toho, co spatřuje kolem sebe, není nepodobno bitvám krysích klanů.
Jenže nenahlédnout do jediné vzrušujici knižky. nepidit se po pravdě, nemít mravní zákon v sobě, to byl byl lidský jedinec natotata chladný jak korejský kat". A tak jediné a hlavní, co člověku zbývá, nejsou podle Hrabala pouze literárni dila ducha, drcená v hydraulickém lisu ve sběrně, ný-brž něco víc než nebesa: soucit a láska".
Nakladatelstvi Odeon vydává prózu Příliš hlučná samota společně s básnickou skladbou Adagio lamentoso k 75. autorovým narozeninám.
*-*