O PROJEVU VÝTVARNOU FORMOU

Krátky popis:

Tato knížka byla napsána r. 1909-1910. Nyní rozmnožil jsem ji v kapitole třetí a čtvrté o podrobnější příklady základních tvrzení a přepracoval věcně v části jednající o architektuře. Přejímal-li jsem dříve Schmarsowův názor o prostoru jako počátku a základu vší architektury, jsem nyní přesvědčen, že tvar předchází prostor a v tomto smyslu doplnil jsem jednotu svého, jinak samostatného pokusu o nové roztřídění výtvarných umění.

Thematem stýká se práce moje s Worringerovou knihou „Abstraktion und Einfühlung“, která vyšla v době, kdy problém a jeho formulace byl pro mne již v základu rozřešen, a s níž rozcházím se netoliko v pojetí základních jevů, ale i v methodě jejich historického výkladu. Použil jsem jenom Worringerova názvu abstrakce, pro jeden prvotní proud výrazové činnosti lidské, který klade jej jako opačný pól Lippsova pojmu vcítění. Pochod vciťovací zdál se mi však příslušeti k podstatě obou proudů — Wundt správně podotýká, že je nutnou součástkou každé, i neestetické představy — proto konstruoval jsem název individualisace, jenž zdál se mi naznačovati také tvůrčí stránku celého pochodu. Sám dělil jsem původně umění na rytmické a dynamické. Třetí jev nazývá Wundt ideálním (Idealkunst), ačkoliv tento přívlastek patří jistě veškerému umění. Slovo idealisace naznačuje po mém lépe nedokončenou snahu přiblížiti se ideálu.

Jinak ponechal jsem i stylisticky svým názorům starý výraz, ježto nechtěl jsem docílením lepší čitelnosti vzíti práci bezprostřednost i intensitu, s jakou byla kdysi myšlena. Proto nerozšířil jsem ji také o důsledky a podrobnosti plynoucí ze základních thesí; některé variace thematu obsáhne připravovaná knížka „Umění a život.“

Děkuji upřímně na tomto místě panu MUDru. J. Baborovi za veškeru vlídnou účast a pomoc při studiu i opatřování těžce přístupné literatury o paleolitu.

Planá nad Lužnicí, v červnu 1914.
V. V. Stech.
*-*

Ako vzniká výtvarný výraz a čo odlišuje zobrazenie skutočnosti od abstraktného ornamentu? Štechova raná teoretická práca hľadá odpovede v počiatkoch ľudskej tvorivosti, pravekom umení aj v psychológii vnímania. Skúma vzťah tvaru, priestoru a tvorivého zámeru. Príklady z dávnej minulosti pritom prepája s otázkami, ktoré prinášalo moderné umenie, najmä expresionizmus a kubizmus. Kniha osloví záujemcov o estetiku, dejiny umeleckého myslenia a českú modernu.

Václav Vilém Štech (1885 – 1974) bol český historik a teoretik umenia, kritik, publicista a pedagóg. Študoval dejiny umenia a estetiku, pôsobil v pražskom múzeu a neskôr vyučoval na umeleckých školách. Patril k výrazným popularizátorom výtvarného umenia a ochrany kultúrnych pamiatok. Od mladosti sa pohyboval medzi predstaviteľmi nastupujúcej moderny a bol členom Skupiny výtvarných umělců.

Text dopĺňa obrazová príloha na kriedovom papieri, ktorá slúži ako porovnávací materiál k výkladu. Ide o pôvodnú českú prácu.

Základ knihy vznikal v rokoch 1909 – 1910 a súvisí so Štechovou dizertačnou prácou. Pred vydaním autor text rozšíril a prepracoval najmä pasáže o architektúre; v predhovore vysvetľuje svoj posun k presvedčeniu, že tvar predchádza priestor. Kniha vyšla ako jedenásty zväzok edície Umění a řemesla, ktorú usporadúval historik umenia Zdeněk Wirth. Edícia približovala umeleckú tvorbu, architektúru a umelecké remeslá. Štechov text zostáva predmetom odborného záujmu: samostatný príspevok mu venovala aj konferencia UMPRUM v roku 2023.
-aicha-

Teoretická štúdia o podstate výtvarného prejavu z pera jedného z najvýznamnejších českých historikov umenia prvej polovice 20. storočia. Vydanie z roku 1915 vo vydavateľstve Jan Laichter v Prahe (edícia Umění a řemesla).

Kniha vznikla na základe autorovej rigoróznej práce z rokov 1909–1910 a vyšla v roku 1915. Štech sa v nej zaoberá základnými otázkami výtvarného prejavu, pôvodom a funkciou umeleckej formy, vzťahom medzi abstrakciou a individualizáciou a pokúša sa o nové triedenie výtvarných umení. Výrazne sa opiera o paleolitické a neolitické umenie, ktoré chápe ako svojbytné prejavy tvorivej vôle, a hľadá paralely s moderným umením (kubizmus, expresionizmus). Text je považovaný za jeden z prvých moderných teoretických textov v českej umenovede. Obsahuje 16 obrazových príloh.

Václav Vilém Štech (1885–1974) bol český historik umenia, teoretik, kritik a publicista, neskôr profesor na Akadémii výtvarných umení v Prahe. Venoval sa teoretickým otázkam umeleckého slohu, dejinám českého umenia i talianskej renesancii. Bol blízky okruhu Skupiny výtvarných umělců a teoretiche obhajoval moderné umelecké snahy. Písal aj pod pseudonymami (Václav Prokop a i.).

Kniha je považovaná za priekopnícky text českej teórie umenia. Štech v nej prepojil záujem o praveké umenie s otázkami súčasnej (vtedajšej avantgardnej) tvorby. Vznikala v období, keď autor sympatizoval s expresionistickou skupinou Osma a sledoval experimenty kubizmu. Vydanie vyšlo v prestížnej edícii Jana Laichtera.
-aigro-