SPASITEL DUNY

Krátky popis:

Předčasně zemřetý americký spisovatel Frank Herbert (1920-1986) patří k autorům, kteří po sobě zanechali svébytné a okouzlujici dilo. Jeho šestisvazkový epos Duna se dnes bezesporu počítá do zlatého fondu světové science fiction. Frank Herbert se narodil v Tacomě ve státé Washington a vystudoval University of Washington v Seattlu. Než se stal profesionálnim spisovatelem, byl člověkem mnoha řemesel. Po řadu let se na západním pobřeží Spojených států živil jako reportér a redaktor, profesionální fotograt a kameraman. Navíc komentoval pro lokální rádiové stanice, jezdil na moře jako lovec ústřic a dělal instruktora pro přežiti v džungli. Později, po oslnivém úspěchu Duny, se stal spisovatelem z povolání a učil také na univerzitě umělecké psani. Svou SF kariéru zahájil ve dvaatřiceti letech v časopise Startling Stories povídkou Hledáte néco? Po ní následovalo okolo dvaceti dalších publikovaných v nejrůznějších SF magazinech, avšak krátká próza nebyla polem, na němž měl Herbert sklízet literární vavřiny. O čtyři léta později vydal svůj první román Drak v moři (The Dragon in the Sea). Kritika jej přijala vlídně stejně jako další romány Zelený mozek (1966), Směr: Prázdnota (1966), Heisenbergovy oči (1966), Tvůrci nebes (1968), Santarožská bariéra (1968), Stvořitelé Boha (1972), Hellstormska kronika (1973).
Opravdový úspěch se však dostavil až v roce 1965 díky románu Duna. Přesněji řečeno první část Duny vyšla pod názvem Svět Duny již v prosinci roku 1963 v předním SF magazinu Analog. Příběh pak pokračoval díky zájmu čtenářů jako Prorok Duny. V knižním vydání Herbert oba díly spojil a nazval je stručně a výstižně Duna. Vyprávění o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti, mělo u čtenářů omračující ohlas. Duna získala roku 1966 společně s románem "...a říkejte mi Konráde" od Rogera Zelaznyho cenu Hugo a za tentýž rok i cenu Nebula, tehdy udělenou vůbec poprvé. Duna se stala předobrazem nové velké epiky v SF. Podle románu vznikl o dvě desetileti později (1984) i film, který natočil známý režisér David Lynch.
Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnuti. Druhý díl vyšel roku 1969 pod názvem Spasitel Duny. Dalších sedm let trvalo, než čtenáři dostali do rukou třetí pokračovaní Děti Duny (1976). Autor je sice označil za díl poslední, ale nechal se oblomit neutuchajícím zájmem. Roku 1981 vydal čtvrté pokračování Božský imperátor Duny po němž následovali o tři léta později Kacíři Duny a roku 1986 šesté pokračování nazvané Kapitula: Duna. Předčasná smrt Franka Herberta v témže roce, kdy vyšel šestý díl Duny, byla pro SF velikou ztrátou. Propletené osudy postav příběhu zůstaly i tentokrát otevřené a mnoho fanú se těšilo na další lahůdky. Herbertova smrt jim vzala naději.
Přesto však příběh planety Arrakis nekončí. Syn Franka Herberta Brian se spojil s Kevinem J. Andersonem, autorem proslulého díla Akta X, a společně pracují na trilogii, jejíž děj předchází prvnímu příběhu Duny. Těšit se mohou i čeští příznivci, neboť překlady trilogií postupně vydává nakladatelství Baronet.
Druhý díl ságy Spasitel Duny nás zavádí do světa, jehož po tisícileti zaběhaný systém se hroutí. Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad'dib, je absolutnim pánem světa a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonily novému spasiteli a jeho sestře Alii. Fremenská vojska šíři vesmírem hrůzu a zkázu a ničí všechno a všechny, kdo se Paulovi postaví do cesty. Bývalé mocnosti, dnes do značné míry zbavené své moci, se ale nehodlají jen tak vzdát: Bene Gesserit, Gilda a Tleilaxané připravují tajné spiknuti proti božskému vládci a silného spojence mají v jeho vlastní domácnosti. Paulovu manželku Irulán, dceru bývalého vládce Shaddama, která svému manželovi trpce vyčítá, že s ní nechce mít děti. Na scénu vstupuje tajna zbraň ghola Hayt, Tleilaxany znovuoživený Duncan Idaho, který přináší svému staronovému vládci zkázu...
*-*

Druhý díl ságy Spasitel Duny nás zavádí do světa, jehož po tisíciletí zaběhaný systém se hroutí. Paul Atreides, zvaný teď převážně Muad´dib, je absolutním pánem světa – a zároveň obětí své vlastní předzvěstné schopnosti, která z něj v očích jeho poddaných udělala boha. Na Arrakis přijíždějí tisíce poutníků, aby se poklonili novému spasiteli a jeho sestře Alii. Fremenská vojska šíří vesmírem hrůzu a zkázu a ničí všechno a všechny, kdo se Paulovi postaví do cesty. Bývalé mocnosti, dnes do značné míry zbavené své moci, se ale nehodlají jen tak vzdát: Bene Gesserit, Gilda a Tleilaxané připravují tajné spiknutí proti božskému vládci – a silného spojence mají v jeho vlastní domácnosti: Paulovu manželku Irulán, dceru bývalého vládce Shaddama, která svému manželovi trpce vyčítá, že s ní nechce mít děti. Na scénu vstupuje tajná zbraň – ghola Hayt, Tleilaxany znovuoživený Duncan Idaho, který přináší svému staronovému vládci zkázu…
-d-

Druhá kniha z Veľkolepých kroník duny – najpredávanejšieho sci-fi dobrodružstva všetkých čias
Spasiteľ Duny pokračuje v príbehu Paula Atreida, známejšieho – a obávaného – ako muža pokrsteného ako Muad'Dib. Ako Cisár Známeho vesmíru má väčšiu moc, než akú kedy mal jeden človek mať. Uctievaný ako náboženská ikona fanatickými fremenmi, Paul čelí nepriateľstvu politických rodov, ktoré vysadil, keď nastúpil na trón – a sprisahaniu, ktoré prebieha v jeho vlastnej sfére vplyvu.
A aj keď sa rod Atreidov okolo neho začína rozpadať kvôli machináciám jeho nepriateľov, skutočnou hrozbou pre Paula je jeho milenka Chani a nenarodený dedič dynastie jeho rodiny...
*-*