KYBERNETIKA A SPOLEČNOST

Krátky popis:

V knize Kybernetika a společnost", která již byla přeložena do různých jazyků, rozvádí zakladatel kybernetiky Norbert Wiener některé základní myšlenky své objevné práce „Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích" a ukazuje na možnosti použití základních pojmů a principů tohoto nového oboru, který již tak pronikavě zasahuje do různých oblastí vědy a techniky, i na oblast společenských jevů. Vztah kybernetiky a společnosti rozebírá z různých aspektů, všímá si zvláště otázek společenského vývoje, společenské organizace, funkce sdělování v různých oblastech moderní společnosti, úlohy vědy a společenské odpovědnosti vědců, právní a jazykovědné problematiky umění, dotýká se řady etických problémů významu vyslovuje své názory na sociální politiku ve Spojených státech i na aktuální problémy mezinárodní politiky. Wienerova esej, která má hodnotu i jako literární dílo, obsahuje řadu zajímavých myšlenek, které podněcují k hlubokému zamyšlení nad otázkami dotýkajícími se bezprostředně nejbližší budoucnosti lidstva. Mnohé jeho názory nejen na konkrétní použití kybernetiky ve společnosti, ale především na otázky politické, přijme ovšem čtenář se značnými rozpaky. Wiener jako čestný vědec vychovaný v duchu tradičního liberalismu si plně uvědomuje velmi nebezpečné tendence v soudobém vývoji buržoazní společnosti, především zneužití vědy pro útočné cíle americké zahraniční politiky, a ostře je také kritizuje, současně však podléhá vlivu svého prostředí a hledá obdobné tendence i ve vývoji socialistické společnosti. Jednostrannost a omezenost jeho pohledu i jeho mylnou polemiku proti marxismu a komunismu kriticky rozebírá předmluva akademika A. Kolmana a redakční doslov časopisu „Voprosy filosofii" k jeho stati "Věda a společnost". Přes všechny tyto nedostatky se Wienerova kniha jistě zaslouženě setká s velkým ohlasem u nejširšího okruhu našich čtenářů, kteří se zajímají o ak problémy soudobé vědy, filosofie a politiky.
*-*

Oficiální anotace: „A. Kolman v předmluvě analyzuje stanovisko zakladatele kybernetiky, v ideologické oblasti poplatné idealismu, v politické imperialismu. Usnadňuje nám, abychom pochopili Wienerovu rozpolcenost, vlastní maloburžoaznímu inteligentu. Tato rozpolcenost proniká do všech kapitol knihy, pojednávajících o dějinách kybernetiky, pokroku a entropii, dvou způsobech komunikativního chování, o mechanismu a dějinách jazyka apod. České vydání bylo rozšířeno o dvě stati.“
-d-

Len málo kníh predstavuje míľniky v období spoločenských a vedeckých prevratov. K takýmto dielam patrí aj klasická práca Norberta Wienera. Wiener, zakladateľ kybernetiky – vedného odboru skúmajúceho vzťah medzi počítačmi a ľudskou nervovou sústavou –, bol často mylne chápaný ako zástanca automatizácie ľudského života. Ako však táto kniha odhaľuje, jeho vízia bola oveľa komplexnejšia a zaujímavejšia. Dúfal, že stroje zbavia ľudí neúnavnej a monotónnej driny, čím im uvoľnia priestor pre tvorivejšiu činnosť. Zároveň si však uvedomoval riziká spojené s dehumanizáciou a vytláčaním človeka z pracovného procesu. Jeho kniha skúma dosahy kybernetiky na vzdelávanie, právo, jazyk, vedu i technológie a predvída obrovský vplyv – v podstate tretiu priemyselnú revolúciu –, aký počítače napokon na naše životy mali.
-g-

Prvé české vydanie vizionárskeho diela Kybernetika a společnost (v anglickom origináli The Human Use of Human Beings: Cybernetics and Society) od zakladateľa kybernetiky Norberta Wienera vyšlo v roku 1963 v Nakladatelství Československé akademie věd (ČSAV) v Prahe. Kniha má presný rozsah 216 strán (niektoré katalógy uvádzajú celkovo 220 strán vrátane tiráže) a vyšla v celoplátenej pevnej väzbe s papierovým prebalom, ktorý graficky navrhol Josef Prchal. Z anglického originálu knihu preložil uznávaný český logik a filozof Karel Berka, pričom slovenské či české vydanie bolo špecificky rozšírené o dve doplnkové state a ideologický predslov Arnošta Kolmana. Pôvodný náklad predstavoval 10 000 výtlačkov s vtedajšou maloobchodnou cenou 20,50 Kčs.

Vydanie tejto knihy v roku 1963 je jedným z najfascinujúcejších príkladov ideologického obratu v celom sovietskom bloku. Ešte na prelome 40. a 50. rokov (počas najtvrdšieho stalinizmu) bola kybernetika v Sovietskom zväze a Československu oficiálne označená za „reakčnú buržoáznu pavedu“, nástroj imperializmu na zotročenie robotníckej triedy a pokus nahradiť živého proletára strojom. Obrat nastal až na prelome 50. a 60. rokov, kedy režim pochopil, že bez počítačov, automatizácie a riadiacich systémov kompletne prehrá studenú vojnu a preteky v zbrojení. Wienerova kniha tak v roku 1963 vyšla ako oslavovaný vedecký míľnik, no musela byť povinne opatrená rozsiahlym, kritickým predslovom marxistického matematika Arnošta Kolmana. Kolman v nej čitateľov varoval pred Wienerovou „maloburžoáznou rozpoltenosťou“ a „ideologickým idealizmom“.
Pôvodný provokatívny anglický názov The Human Use of Human Beings dokonale vystihuje Wienerov humanistický strach. Wiener nebol chladným technokratom; naopak, v knihe varoval pred tým, aby automatizácia, stroje a raná výpočtová technika nezačali ľudí degradovať na obyčajné súčiastky systému. Tvrdil, že stroje majú slúžiť človeku na to, aby ho oslobodili od rutinnej práce, a nie aby pretvorili ľudskú spoločnosť na mravenisko riadené algoritmami, čo je myšlienka, ktorá dnes v ére masívneho rozvoja umelej inteligencie znie priam mrazivo vizionársky.
Prekladateľ dr. Karel Berka, CSc. (1923 – 2004) bol pre túto úlohu perfektnou voľbou. Ako špičkový expert na formálnu logiku, teóriu vedy a dejiny metodológie (ktorý neskôr prekladal aj Bertranda Russella) dokázal Wienerov hutný matematicko-filozofický aparát precízne etablovať do českého vedeckého prostredia. Berkov preklad položil terminologické základy pre celú nastupujúcu generáciu československých informatikov a sociológov.
-ai-