NÁVRAT KAPITÁNA BLOODA

Krátky popis:

Čím méně jsme svobodni a čim šedivější a jednotvárnější jsou naše denní starosti, tím usilovněji toužíme po romantickém životě; čím více musíme potlačovati cit, tím silnější jsou naše snění, touhy po exotičnu a dobrodružstvích. Vymýšlíme hrdiny a ctíme je, chceme heroické karaktery a hledáme je. V postavě kapitána Blooda sloučil Sabatini s uměním, předstihujícím Dumasa, všechny mužné ctnosti. Jeho boje s bohatýry, jeho šlechetnost k ženám, spravedlnost vůči poraženým, odvaha ve chvíli, kdy všechna srdce slábnou, jsou obsahem této knihy jedinečných dobrodružství, opřených o dějinnou pravdu z dob námořního rozkvětu Anglie, kdy plavci byli ohrožování na všech mořích černými vlajkami s lebkou, kdy plachta na obzoru mohla znamenati život jako vánek. Velkolepá hrdinství Blooda, opředená legendami se stávají postrachem pirátů a heslem pořádku. Čtenář sdílí napětí ležící na přístavech, osvobozuje se v imaginaci do horečného vzrušení a divoké činnosti a s historickým uznáním světa v hodinách přijemné ztracenosti ve snění přijímá novou životní mízu, prýštící ze Sabatiniovského typu mužnosti. Založil-li Scaramouche slávu autorovu, je Návrat kapitána Blooda knihou, která ji v nesmrtelné obci čtenářů udrží na věky.
Cena vázané knihy 25 Kč
*-*

Návrat do sveta karibských korzárov, námorných súbojov a nebezpečných intríg. Sabatini opäť privádza na scénu Petra Blooda, lekára, ktorý sa stal pirátskym kapitánom, no zachoval si vlastný zmysel pre česť a spravodlivosť. Kniha dopĺňa jeho slávnu Odyseu o ďalšie dobrodružstvá z obdobia korzárskeho života.

V Karibiku na sklonku 17. storočia sa Blood a posádka lode Arabella pohybujú medzi nepriateľskými mocnosťami, chamtivými guvernérmi a nespoľahlivými spojencami. Pri záchrane zajatých druhov, výpravách za bohatstvom či obrane pred španielskymi protivníkmi rozhoduje nielen sila zbraní, ale aj dôvtip, schopnosť oklamať nepriateľa a odhadnúť jeho slabiny. Dobrodružnú líniu dopĺňajú osobné vzťahy, zrada a romantické zápletky. Hoci české vydanie nesie označenie „román“, dielo má podobu desiatich prepojených príbehov. Nejde o súvislé pokračovanie po závere pôvodnej knihy: autor sa vracia k epizódam, ktoré do nej nezahrnul. Takáto stavba umožňuje čítať jednotlivé dobrodružstvá aj pomerne samostatne.

Rafael Sabatini (1875–1950) bol anglicky píšuci autor historických a dobrodružných románov, narodený v talianskom Jesi. Pochádzal z rodiny operných spevákov, vzdelával sa vo viacerých európskych krajinách a ovládal niekoľko jazykov. Angličtinu si osvojil aj vďaka anglickej matke a neskôr sa usadil v Anglicku. K jeho najznámejším dielam patria Scaramouche, Odysea kapitána Blooda a Mořský luňák. Historické prostredie spájal s dramatickým dejom, politickými intrigami a hrdinami, ktorých schopnosti vyniknú až v krajnej situácii. Jeho tvorba poskytla námety viacerým klasickým dobrodružným filmom.

Autor predstiera prácu s historickým prameňom. V úvode vysvetľuje, že ďalšie príhody čerpá z lodného denníka Jeremyho Pitta, Bloodovho druha. Ide o literárny rámec, ktorý má rozprávaniu dodať vierohodnosť; Pittov denník nie je skutočným historickým dokumentom. Sabatini tento fiktívny denník prirovnáva k rozprávaniu Alexandra Exquemelina o korzárovi Henrym Morganovi. Už samotný úvod tak prepája vymysleného kapitána s historickou tradíciou karibského pirátstva. Český preklad nasledoval už rok po prvom knižnom vydaní originálu. Kniha je preto aj dokladom rýchleho preberania úspešnej zahraničnej dobrodružnej literatúry na prvorepublikový trh.

Božena Paličková, rodená Horská, bola česká učiteľka cudzích jazykov, predovšetkým francúzštiny, a prekladateľka. Podľa Lexikonu české literatury sa od konca dvadsiatych rokov venovala prekladom dobrodružných, napínavých a nostalgicky ladených próz. Bola matkou prekladateľa Quida Alberta Paličku (1892–1962), s ktorým aj spolupracovala. Po manželovej smrti v roku 1904 sa s deťmi presťahovala do Loun. Sabatiniho tvorbu poznala aj z ďalších prekladov: samostatne preložila Bouřliváka (1931) a spolu so synom Rytíře z taverny (1930). Ich spoločný preklad tak predstavuje zaujímavý príklad spolupráce matky a syna pri sprostredkovaní zahraničnej dobrodružnej literatúry českým čitateľom. Medzi jej ďalšie preklady patria Buchanove Třicet devět stupňů (1929), detektívka Zločin ve spacím voze od Mary Roberts Rinehartovej (1931) či Ostrov radostného mládí od Hendrika de Leeuwa (1934). Jej záber teda siahal od špionážnych a detektívnych príbehov po rozprávkovú literatúru.

Z tejto knihy voľne vychádza film Captain Pirate z roku 1952, ktorý režíroval Ralph Murphy. Kapitána Blooda stvárnil Louis Hayward a jeho partnerkou bola Patricia Medina. Známejší film Captain Blood z roku 1935 s Errolom Flynnom a Oliviou de Havillandovou, nakrútený Michaelom Curtizom, adaptuje pôvodnú Odyseu kapitána Blooda.
-ai-

Návrat kapitána Blooda (v originále The Returns of Captain Blood) z roku 1931 není souvislým románem, ale sbírkou deseti na sebe navazujících dobrodružných povídek. Rafael Sabatini ji napsal kvůli obrovskému úspěchu původní knihy Odyssea kapitána Blooda. Příběhy se časově vracejí do období Blooda jako pirátského admirála v Karibiku, tedy předtím, než přijal milost a stal se guvernérem Jamajky.
Peter Blood se v příbězích projevuje především jako mistr taktiky, psychologie a převleků. Často dokáže přelstít své španělské nepřátele, zkorumpované francouzské guvernéry i rivaly z řad vlastních pirátů bez toho, aby musel bezhlavě prolévat krev. Přestože je Blood psancem a velitelem bukanýrů, stále se řídí pevným morálním kodexem. Bojuje za spravedlnost, chrání bezbranné, ctí dané slovo a nekompromisně trestá krutost nebo zradu ve vlastních řadách. V mnoha povídkách hraje ústřední roli záchrana nevinných lidí. Blood často zasahuje, aby pomohl milencům, které rozdělila nepřízeň osudu, nebo aby zachránil ženy z rukou bezcitných španělských šlechticů či vlastních divokých pirátů (jako je jeho rival Wolverstone). Hlavním nepřítelem zůstává katolické Španělsko a jeho hrdí korzáři. Blood opakovaně útočí na španělské pevnosti, přepadá jejich galeony naložené zlatem a s elegancí sobě vlastní zesměšňuje tamní guvernéry.

Kniha je plná námořních bitev, šermířských soubojů, politických intrik v koloniích a suchého britského humoru. Sabatini zde vykresluje Karibik 17. století sice romanticky, ale s velkým citem pro historické detaily.
-ai-