Vyhľadať

TURECKÝ SVĚT V UHRÁCH / MUŽ SE DVĚMA ROHY

Dva romány

Török világ Magyarországon / Szélcsend alatt

Mór Jókai

Vydalo: František Borový, Praha, 1921

Stav:  zachovalá s pečiatkami, zrejme dobová preväzba

Prebal:  prebal poškodený

Jazyk:  čeština

Preklad:  Gustav Narcis Mayerhoffer

Vydanie:  1.

Edícia:  M. Jókaie romány a povídky. Řada druhá (4.)

Strán:  568

4,00 €

Dostupné

Krátky popis:

Národ neni charakterisován štěstím, nýbrž zlým osudem; a postavy, které zde vystupují, nejsou sice polobozi, ale jsou celí lidé. Sedmihradsko jest v tu dobu samostatnou evropskou říší, jež má svou vlastní vládu, svoje zákony, svoji panující víru a svůj knížecí dvůr, u něhož se trvale zdržují vyslanci říši rakouské, francouzské, polské a turecké. V Uhrách, za Királyhágem a za hradem székelyhidským jest již převrácený svět: tam poroučí turecký baša posádkám, tam se třpytí na hradech půlměsíc a pronásledovaná víra a občanská svoboda považují vládu půlměsíce za dobré útočiště; pomáhají tam nepřátelům Uherska sami sebe pustošiti.
Ve všech kruzích jest tajné i zřejmé blýskání, jenom meč Sedmihradska pokojně odpočívá: jest to strašlivá zbraň, když jest již vytasena, ale také zbraň poslední, byla-li vyražena jednou z ruky. Otázka tato ozařuje celou tuto historii, kolem ni se seskupují všecky postavy, malé i velké, skvělé i temné. Bodrý kníže [Michal/Mihály I. Apafi], který se spíše narodil za hloubavého učence, nežli za vůdce v dobách válečných...
Statný, duchaplný přistěhovalec z Uher, který jediným skokem změřil cestu osudu z největší hlubiny na místo nejvyšší, a odtud zase zpět: miláček žen, modla mužů, hříčka osudu...
Přímý, ale vysokoduchý pan rada, poslední sloup míru v Sedmihradsku, který nepřijímá boje, ani když mu ho nabízejí s knížeci čapkou v jedné a s otrockými pouty v druhé ruce, a který dovedl obětovati svůj život i svou rodinu železné povinnosti ideje...
Mladý cizinec, který cítil snivou přitažlivost k Madarům a považoval se za člena rodiny tam, kam se dostal jako nepřítel...
A ona tajná shoda, jež poutala srdce dvou nejkrásnějších dam naši vlasti [Anna Bornemisza, Ilona Zrínyi], v žalu i v radostech, která spojuje jako věncovi, spletené z růží a z pohřebního kvítí, události i postavy doby, od Budína až ke Karlovcům, bytosti tak cizí a přece tak známé, tak známé a přece tak nové...
A kdo ze všeho nejsměleji vyniká, jehož ruce lze ve všech událostech poznati, první ministr Sedmihradska, nejvyšší pan rada, muž v míru ctižádostivý, v neštěstí moudrý, ve vítězství prozíravý, který vždy překonává bystrostí své přátele i nepřátele, který vstal dříve, nežli padl, a který si dříve zbudoval nové plány životní, nezli se mu posavadní zhroutily...
Několik slov, která praví starý Jan Bethlen, jenž žil v té době, postačí - aby tato doba a tito lidé byli ne-li omluveni, tedy aspoň pochopeni: ,,I my bychom věděli, co bychom měli dělati, ale dělali jsme, co bylo možno." Tento výrok račiž, ctěný můj čtenáři, míti na mysli i v nedostatcích tohoto mého románu.
(V Pešti, 12. listopadu 1852. Jókai Mór.)
-d-

Dve historické prózy prenášajú čitateľa do Uhorska a Sedmohradska v časoch osmanskej moci. Turecký svět v Uhrách zachytáva prostredie 17. storočia, keď sa sedmohradské kniežatstvo usilovalo udržať medzi záujmami Osmanskej ríše a Habsburgovcov. Politické intrigy, osobné ambície a zápas o samostatnosť sa prelínajú s dobrodružnými a ľúbostnými príbehmi. Medzi historickými postavami vystupujú knieža Michal Apafi, Michal Teleki či Imrich Tököli. Jókai spája skutočné dejinné pozadie s romantickou obrazotvornosťou, dramatickými zvratmi a farbistým vykreslením prostredia.
Muž se dvěma rohy nadväzuje na rovnaký historický svet komornejším príbehom s dobrodružnými aj humornými prvkami. Významnú úlohu v ňom zohráva Katalin, rodená Kállayová, manželka tureckého pašu, osudy dvoch stratených detí a záhadná postava titulného muža. Rozprávanie zasahuje aj na dvor kniežaťa Apafiho. Spoločný zväzok tak približuje dve podoby Jókaiho historického rozprávačstva: rozsiahlejšiu panorámu mocenských zápasov a príbeh postavený na neobyčajných ľudských osudoch.

Mór Jókai (1825 – 1904), rodák z Komárna, patrí k najvýznamnejším predstaviteľom maďarskej romantickej prózy. Bol spisovateľom, novinárom a účastníkom revolučných udalostí roku 1848, počas ktorých pôsobil po boku Sándora Petőfiho. Jeho popularitu vybudovali najmä pútavé historické a spoločenské romány, v ktorých spájal dobrodružstvo, humor, výrazné charaktery a záujem o dejiny Uhorska. K jeho známym dielam patria Zlatý človek, Čierne diamanty a Synovia človeka s kamenným srdcom.

Gustav Narcis Mayerhoffer (1865 – 1941) bol český spisovateľ a prekladateľ z maďarčiny. Jeho preklady pomáhali sprístupňovať maďarskú literatúru českému čitateľskému prostrediu; preložil aj tento spoločný zväzok Jókaiho próz.

Spojenie oboch titulov má oporu už v okolnostiach ich vzniku. Oba súvisia s Jókaiho starším románom Erdély aranykora, známym ako Zlatý vek Sedmohradska. Autor sa k jeho prostrediu a postavám vracal začiatkom päťdesiatych rokov 19. storočia. Muž se dvěma rohy vyšiel pôvodne v roku 1852, kým Turecký svět v Uhrách vznikal v rokoch 1852 – 1853. Ide teda o príbuzné práce z rovnakého tvorivého obdobia. České vydanie patrí do druhého radu edície M. Jókaie romány a povídky ako štvrtý zväzok. Zaujímavým dokladom jeho dobového predaja je reklama nakladateľstva Borový v časopise Přítomnost z mája 1926: spoločný titul propagovala ako „dva romány“ za 24 Kč. Zberateľsky osloví predovšetkým záujemcov o staršie české preklady maďarskej literatúry, Jókaiho tvorbu a historické romány z uhorského prostredia.
-aicha-

Sledujte nás na Facebooku