NĚMECKÁ VÁLKA V.

Krátky popis:

Po porážce francouzské armády je jediným vojensko-logickým a přímočarým dořešením situace porážka britské armády. Jakmile by se to Němcům podařilo, byl by zničen vůbec poslední odpůrce, a Hitler, který zahájil válku proti Polsku jen proto, že slepě věřil, že západní mocnosti opět se spokojí protesty, viděl by, jak stačil necelý rok války, aby se stal pánem celé Evropy. Je tedy jasno, že Hitler, maje tak nesmírnou, v dějinách ojedinělou vyhlídku, musí učiniti vše, aby Britanii porazil.
Vyhlídky na to jsou vskutku jedinečné. Na válku bezpříkladně nepřipravená Britanie pozbyla ve Francii doslovně všechny své vojáky a celou svou výzbroj. Když nesmírné německé vojsko se shromažďuje na břehu Průlivu, nachází se v Anglii, podle slov Churchilla, jenž se konečně stal válečným vůdcem Britanie, všeho všudy jedna kanadská divise a několik mladých, nedocvičených a nevyzbrojených britských divisí. Tyto divise nemají ani děl ani tanků, jejich tankisté cvičí na pekařských vozících. "Kdyby," řekl Churchill, "Hitler se odhodlal vrhnout přes Průliv 3/4 milionů mužů a kdyby se smířil s tím, že možná 3/4 jich budou obětovány, mohu si těžko představit, co by se stalo."
Avšak Hitler se k tomu neodhodlal. Hazardér ve všem všudy, umínil si, že právě tento svůj podnik pečlivě připraví. Než pošle své loďstvo, v boji o Norsko zle potlučené, proti Anglii a než nalodí tři připravené invasní armády, chtěl napřed zničit britský odpor ze vzduchu. Tak se rozvine slavná "battle of Britain", "bitva o Anglii", v níž se ukáže překvapující věc. Ačkoli Goering, vrchní velitel německých leteckých sil, byl dříve přesvědčen, že letectvo
možná rozhodne válku v několika dnech, byl v tvrdé obraně Anglie proti německým bombardérům záhy usvědčen, že se mýlil. Rozvine se strašlivá řada leteckých bitev o jednotlivá britská střediska, především ovšem o Londýn. Němci používají všech prostředků, aby podlomili morálku obyvatelstva. Bombardují obytné okresy, nemocnice, kostely, královský palác, svatopavelskou katedrálu, ba v listopadu srovnají se zemí celé město Coventry. Avšak britská obrana ve vzduchu které se zúčastňují také českoslovenští letci je tak tuhá a výkonná, že Luftwaffe nakonec uteče z bojiště. Hitler se pak ovšem o invasi již nepokusil a tim prohrál celou válku.
Tehdy se připravovaná válka proti SSSR zrychluje. Co následuje po porážce nad Britanii, jsou již přípravy k ní. Pakt tří má čeliti proti třetímu obávanému a očekávanému nepříteli, Spojeným státům. Invase na Balkán má jednak zjednat německé armádě dosti nafty k tažení proti SSSR, jednak pomoci Italům, právě hanebně poraženým od Řeků, jednak vytvořit cestu na Blízký východ, kde je nafta a jedna z tepen Britské říše, Suez. Hessův let do Anglie je naivním pokusem, přiměti Britanii k tomu, aby za bezcenné sliby nechala Rusko na holičkách. Zkáza německé bitevní lodi Bismarck je koncem nezdařeného pokusu, zasáhnouti i německým loďstvem do bitvy o Atlantik. Tak tento svazek popisuje rozhodujícía vzrušivé události velké války, které připravují jeji zřejmý obrat.
*-*

Německá válka je osmi a nebo dokonce desetidílnou knihou, kterou napsal spisovatel Emil Vachek. Dodnes ten osud posledních dílů není jasný, v knihovně jich mám pouze osm. Knihy vyšly ve svazcích vždy po dvou a s velmi kvalitním fotografickým doprovodem. Bohužel, životopis Emila Vachka ve všech otevřených zdrojích končí ještě před válkou a vesměs následuje rozsáhlá bibiografie. Kde působil v době 2. světové války jasné není, podle některých náznaků, které jsou součástí knihy ale měl i za války přístup ke zprávám z "druhé" strany. Německou válku nelze charakterizovat ani jako literaturu faktu a už vůbec ne za historickou práci. Jedná se rozsáhlý a trochu nesourodý komplex informací, úvah a představ, které charakterizují dobu, ve které vznikly a to z pozice, kterou by bylo možné charakterizovat jako levicově liberální s důrazem na slovanskou vzájemnost. Pohled Emila Vachka na události, které tak rozsáhle komentuje je značně tendenční, čiší z ní politická naivita, která ovšem dost vysvětluje, na jakých základech stálo poválečné myšlení zejména české inteligence a kde se vzala ona víra ve spravedlivější společenský řád a dokonce i v Sovětský Svaz. V řadě případů je v knize přítomná propaganda, na jejímž základě se tvořila a hlavně deformovala pozdější představa o této události. Není zde ani náznak záplavy kontroverzí, které válku provázely ze strany vítězů. Obecně kniha fixuje všechny od té doby tradované absolutní "pravdy", které byly ovšem od té doby dost zásadním způsobem korigovány. Na druhou stranu, chybí zde jak odstup od událostí, tak především rozsáhlejší znalost faktů, které se ale v době, kdy kniha vyšla autor ani znát nemohl. V tomto směru je soubor knih a především jeho obsah více než co jiné obraz doby těsně po válce a před otevřeným nástupem komunistů.